Samotný název představuje myšlenku rychlosti, což naznačuje smysl pro rychlost a pohyb v toku peněz. Struktura básně odráží tuto dynamiku, přičemž každá linie navazuje na předchozí a vytváří rytmický a akumulační efekt.
Antigua používá metafory, personifikace a další poetické prostředky k personifikaci peněz a popisu jejich přítomnosti a vlivu v každodenním životě. Spojuje osobní postřehy, historické odkazy a kulturní narážky, čímž vytváří tapisérii, která rezonuje s osobními i kolektivními zkušenostmi.
Témata jako práce, vykořisťování a ekonomické rozdíly se objevují optikou vyprávění básně. Básník se zabývá způsoby, jakými mohou peníze ovládat, rozdělovat a dehumanizovat jednotlivce, zejména ty na okraji společnosti.
Báseň zpochybňuje konvenční představy o hodnotě, bohatství a pokroku a odhaluje skryté náklady a důsledky spojené s honbou za penězi. Povzbuzuje čtenáře, aby se zamysleli nad svým vztahem k penězům a jejich dopadem na osobní, sociální a ekologický blahobyt.
Celkově „Velocity of Money“ slouží jako silná kritika systémů a struktur, které řídí tok peněz ve společnosti. Spojením lyrického s politickým vytváří Antigua podnětné a aktuální dílo, které rezonuje s naší současnou ekonomickou realitou.