Verbální vyjádření:
* Dialog: Postavy sdělují své pocity tím, co říkají. To může být přímé („Zlobím se!“) nebo nepřímé („To je všechno tvoje chyba!“).
* Podtext: To, co postava *neříká*, může být stejně důležité jako to, co říká. Podtext odhaluje skryté emoce a skryté motivace.
* Monolog/soloq: Postava mluví přímo k publiku a odhaluje jejich vnitřní myšlenky a pocity. To umožňuje přímé a syrové emocionální vyjádření.
Neverbální výraz:
* Jazyk těla: Mimika, držení těla, gesta a pohyb – to vše hraje klíčovou roli při předávání emocí. Zaťatá pěst, pokleslá ramena nebo nucený úsměv mohou mluvit za mnohé.
* Tón hlasu: Výška, hlasitost a rytmus hlasu postavy může vyjadřovat širokou škálu emocí. Představte si chvějící se hlas, který naznačuje strach, nebo dunivý hlas vyjadřující hněv.
* Fyzické akce: Postavy mohou fyzicky projevovat své emoce. Postava může plakat, křičet nebo házet předměty, aby vyjádřila svou bolest nebo hněv.
* Kostým a nastavení: K emocionálnímu vyjádření mohou přispět i vizuální prvky hry. Oblečení postavy, osvětlení a výprava mohou vyvolat specifické pocity.
Internalizace a autenticita:
* Pochopení postavy: Herci musí hluboce porozumět motivacím, příběhu a vztahům své postavy, aby přesně vyjádřili své pocity.
* Emocionální vzpomínka: Někteří herci používají techniky, jako je emoční vzpomínka, aby získali přístup ke svým vlastním vzpomínkám a emocím, aby do svého představení vnesli autenticitu.
* Fyzifikace: Herci používají fyzické akce a gesta, aby ztělesnili emoce, které se snaží zobrazit.
Příklady:
* V Hamlet , Hamletův slavný monolog „Být či nebýt“ vyjadřuje jeho existenciální zoufalství a kontemplaci smrti.
* V The Crucible Boj Johna Proctora mezi jeho láskou k manželce a touhou zachovat si integritu se projevuje prostřednictvím dialogů, řeči těla a mimiky.
* V tramvaje jménem touha Křehkost a zoufalství Blanche DuBois jsou hmatatelné v jejích způsobech, používání jazyka a způsobu, jakým interaguje s ostatními postavami.
Efektivita emocionálního vyjádření v dramatu v konečném důsledku závisí na dovednosti herců a schopnosti dramatika vytvořit působivé postavy a situace, které rezonují s vlastními pocity diváků.