1. Strach (Phobos):
- Nelítostnost a autorita: Kreón potvrzuje svou autoritu železnou pěstí. Projevuje ochotu používat tvrdé tresty, včetně smrti, k prosazení svých nařízení. To vytváří mezi obyvateli Théb pocit strachu a zastrašování.
- Vzepřít se bohům: Kreónův vzdor vůči zákonům bohů tím, že odmítl dovolit Antigoně pohřbít jejího bratra Polyneika, zvyšuje strach diváků. Jeho arogance naznačuje, že se považuje za nadřazený božskému řádu, což vyvolává obavy z následků jeho činů.
- Nekompromisní postoj: Kreónovo odmítnutí poslouchat rady nebo přehodnotit svá rozhodnutí podtrhuje jeho nepružnou povahu. Tato neústupnost ho činí nebezpečným a nepředvídatelným, což zesiluje strach publika z následků jeho činů.
2. Škoda (Eleos):
- Slepota a špatný úsudek: Kreónova tragická chyba spočívá v jeho slepotě vůči vlastním chybám. Nedokáže rozpoznat moudrost druhých a tvrdošíjně se drží svých chybných rozhodnutí, což vede ke katastrofálním výsledkům. To v publiku vyvolává lítost, když je svědkem jeho pádu.
- Utrpení a ztráta: Kreónovy činy vedou k nesmírnému utrpení a ztrátě jak pro něj, tak pro jeho rodinu. Smrt Antigony, Haemona a Eurydiky, které jsou všechny přímo či nepřímo způsobeny Kreonovým Entscheidungen, v publiku vytváří pocit patosu a sympatií.
- Rozpoznání chyby: V některých interpretacích hry Kreón nakonec poznává své chyby a zažívá výčitky svědomí. Tento posun od arogance k sebeuvědomění vyvolává u diváků lítost, když jsou svědky jeho proměny z hrdého vládce ve zlomeného muže.
Spojením prvků strachu a lítosti se Kreón stává komplexním a působivým tragickým hrdinou, který v publiku vyvolává řadu emocí. Jeho postava ilustruje důsledky přílišné pýchy, nepružnosti a nerespektování božských zákonů a zanechává v publiku pocit katarze a zamyšlení nad lidským stavem.