1. Pomíjivá povaha života:
Macbeth uvažuje o pomíjivé a bezvýznamné povaze lidské existence. Život přirovnává k pouhému stínu, který krátce pomine bez jakékoli skutečné podstaty nebo trvalého dopadu. Ptá se:"Život je jen chodící stín."
2. Úmrtnost a smrt:
Macbeth uvažuje o své smrtelnosti a uznává svou blížící se smrt. Uvědomuje si, že navzdory jeho snaze o moc a ambice byly všechny jeho světské úspěchy a snahy marné. Smrt odhaluje pomíjivou povahu života a odstraňuje jakoukoli iluzi velikosti.
3. Filosofické zkoumání:
V rámci širších témat hry představuje Macbethova introspekce filozofické zkoumání účelu a smyslu lidské existence. Obrazy kráčejícího stínu vybízejí k hlubšímu zamyšlení nad realitou, identitou a pomíjivostí života.
4. Předvídání zkázy:
Macbethův výrok také předznamenává jeho blížící se zkázu. Jak se hra blíží k tragickému konci, Shakespeare používá tuto strašidelnou metaforu k naznačení Macbethova vnitřního zmatku a jeho sestupné spirály do sebezničení.
Celkově je fráze „ale chodící stín“ hluboce symbolickou linií, kterou pronesl Macbeth, symbolizující lidskou smrtelnost, existenciální úvahy a marnost hledání moci a kontroly tváří v tvář pomíjivosti života.