Během renesance se záštita nad dramatem přesunula z elity na masy, uspokojování širšího publika vedlo k diverzifikaci témat a stylů.
Vzestup sekularismu:
Středověké divadlo bylo primárně náboženské povahy, ale během renesance došlo k vzestupu světských témat, zaměřených na lásku, historii a morálku.
Vývoj divadelních prostor :
Pro umocnění divadelního zážitku byly vybudovány specializované divadelní prostory, jako je divadlo Globe. Tato divadla pojala větší publikum a měla vylepšené jeviště.
Zvýšená popularita lidových jazyků:
Drama se přesunulo z latiny do místních lidových jazyků, čímž se stalo dostupnějším a příbuznějším pro širokou populaci.
Renesanční vliv na obsah:
Renesanční myšlenky, jako je humanismus a oslava jednotlivce, dodaly dramatu větší emocionální hloubku a psychologickou komplexnost.
Oživení klasických her :
Starověká řecká a římská dramata byla oživena, inspirovala mnoho renesančních dramatiků a formovala jejich styl psaní.
Vznik profesionálních herců:
Objevily se profesionální herecké skupiny, které vedly k vytříbenějším výkonům a vykreslení postav.
Zahrnutí hudby a tance:
Hudba a tanec se staly nedílnou součástí her a zvýšily podívanou a emocionální dopad.
Vývoj struktury „pěti dějství“:
Někteří renesanční dramatici přijali strukturu „pěti dějství“, ovlivněnou klasickým dramatem.
Význam podívané:
Renesanční drama zaměřené na propracované jevištní umění s velkolepou výpravou a speciálními efekty.