Lidský hlas je schopen produkovat širokou škálu zvuků, od tichého šepotu až po hlasité výkřiky, a každý zvuk může zprostředkovat jinou emoci. Například tichý, vysoký hlas může naznačovat strach, zatímco hluboký, dunivý hlas může naznačovat hněv. Herci používají své hlasy k vytváření emocionálních spojení s publikem, a to pečlivým výběrem zvuků, které produkují.
Hlas lze také použít k vytvoření různých postav. Herec může například použít vysoký, lichotivý hlas, aby hrál dítě, nebo hluboký, drsný hlas, aby hrál padoucha. Změnou hlasu mohou herci vytvořit postavy, které jsou výrazné a uvěřitelné.
Hlas lze také použít k vyjádření významu. Herec může například použít sarkastický tón hlasu, aby naznačil, že je neupřímný, nebo váhavý tón hlasu, aby naznačil, že si není jistý. Použitím svých hlasů různými způsoby mohou herci sdělovat divákům komplexní významy a myšlenky.
Hlas lze také použít k vytvoření atmosféry. Herec může například použít šepot k vytvoření pocitu napětí nebo hlasitý dunivý hlas k vytvoření pocitu vzrušení. Použitím svých hlasů různými způsoby mohou herci ve hře vytvářet různé nálady a atmosféry.
Závěrem lze říci, že hlas je nezbytnou součástí dramatu. Je to způsob, jakým herci komunikují s publikem, předávají emoce, vytvářejí charakter a vytvářejí význam. Efektivním používáním svých hlasů mohou herci vytvářet silná a nezapomenutelná představení.