Podobnosti:
* Oba slouží jako nástroje pro reprezentaci: Umožňují nám zachytit a sdělit informace o světě, koncepty nebo myšlenky.
* Oba mohou být abstraktní: Obě formy zobrazení mohou zachytit abstraktní myšlenky nebo vztahy, které nejsou přímo pozorovatelné.
* Obojí lze použít k uvažování a řešení problémů: Obě formy mohou usnadnit procesy myšlení a uvažování.
Rozdíly:
* Povaha reprezentace:
* Symbolické znázornění: K vyjádření pojmů nebo myšlenek používejte abstraktní symboly (jako jsou slova, písmena nebo matematické symboly). Jsou svévolné a spoléhají na konvence, aby stanovily význam.
* Analogická reprezentace: Používejte fyzické nebo mentální modely, které se podobají věci, kterou představují. Často jsou založeny na percepčních zkušenostech a zachovávají určitou strukturální podobnost s původním objektem nebo konceptem.
* Vztah k referentovi:
* Symbolické znázornění: Vztah mezi symbolem a jeho referentem je libovolný a je definován konvencí.
* Analogická reprezentace: Vztah mezi analogickou reprezentací a jejím referentem je založen na podobnosti nebo podobnosti.
* Úroveň abstrakce:
* Symbolické znázornění: Může být vysoce abstraktní a představuje složité koncepty s jednoduchými symboly.
* Analogická reprezentace: Často méně abstraktní a může být konkrétnější, zejména při práci s fyzickými předměty.
* Snadná manipulace:
* Symbolické znázornění: Snadnější manipulace a kombinace díky jejich abstraktní povaze.
* Analogická reprezentace: Může být obtížnější manipulovat, protože jsou často založeny na konkrétních zkušenostech.
Příklady:
* Symbolické znázornění: Slovo „strom“ představuje komplexní koncept, aniž by se fyzicky podobalo stromu.
* Analogické znázornění: Kresba stromu by byla analogickou reprezentací, protože se podobá skutečnému stromu.
Na závěr jak symbolické, tak analogické reprezentace hrají zásadní roli v našem chápání a komunikaci informací. Volba mezi nimi závisí na povaze reprezentované informace a účelu reprezentace.