Ludwig Wittgenstein je považován za jednoho z nejvlivnějších filozofů 20. století, známý svými dvěma hlavními díly:*Tractatus Logico-Philosophicus* (1921) a *Filosofická zkoumání* (1953). Zde jsou některé z jeho nejvýznamnějších filozofických myšlenek:
Early Wittgenstein (Tractatus):
* Obrazová teorie jazyka: Wittgenstein tvrdil, že jazyk je reprezentací světa, jako obrázek. Propozice jsou jako obrázky, které zobrazují stav věcí.
* Logický atomismus: Svět se skládá ze základních, nezávislých faktů neboli „atomů“, které lze kombinovat a vytvářet složitější fakta. Jazyk zrcadlí tuto strukturu tím, že kombinuje jednoduché výroky do složitých.
* Omezení jazyka: Wittgenstein věřil, že jazyk může vyjádřit pouze to, co lze zobrazit. Cokoli, co si nelze představit, jako je etika, náboženství nebo metafyzika, je nakonec nesmyslné.
* Rozlišení „ukázat“ a „vyslovit“: Význam výroku nespočívá v jeho slovech, ale v jeho vztahu ke světu, který zobrazuje. Slova „ukazují“, k čemu odkazují, zatímco výroky „říkají“ něco o světě.
* Ticho mystika: Wittgenstein věřil, že skutečné porozumění světu nelze vyjádřit jazykem, ale spíše přímo zažít. Mystik, který překračuje jazyk, nakonec mlčí.
Pozdější Wittgenstein (Filozofická vyšetřování):
* Jazykové hry: Wittgenstein přesunul své zaměření od jazyka jako reprezentace světa k jazyku jako nástroji používanému v různých kontextech. Každá jazyková hra má svá vlastní pravidla a postupy, určující význam slov a vět.
* Význam jako použití: Význam slova není určen jeho vztahem k věci ve světě, ale jeho rolí v konkrétní jazykové hře.
* Podobnost v rodině: Wittgenstein tvrdil, že kategorie nejsou definovány nutnými a dostatečnými podmínkami, ale překrývajícími se podobnostmi, jako jsou členové rodiny, kteří sdílejí různé rysy.
* Argument soukromého jazyka: Wittgenstein tvrdil, že je nemožné mít soukromý jazyk, protože význam slov závisí na sdíleném porozumění a veřejných kritériích.
* Význam běžného jazyka: Wittgenstein odmítl tradiční filozofické problémy, věřil, že vznikají z nepochopení běžného jazyka. Místo toho podporoval zkoumání jazyka, jak se používá v každodenním životě.
Celkově:
Wittgensteinova filozofie je charakteristická svým zaměřením na jazyk a jeho úlohou při utváření našeho chápání světa. Zpochybňoval tradiční filozofické předpoklady o povaze jazyka, významu a znalostí, zdůrazňoval důležitost kontextu, použití a praxe.
Jeho práce má nadále vliv v různých oblastech, včetně filozofie, lingvistiky, psychologie a informatiky.