1. Vážné a ponuré: Tento tón často vyvolává pocit gravitace, smutku nebo kontemplace. Například báseň „The Raven“ od Edgara Allana Poea používá vážný a ponurý tón k vytvoření atmosféry tajemna a melancholie.
2. Odlehčené a vtipné: Tento tón se často používá k vytvoření pocitu legrace nebo pobavení. Například báseň „The Dance of the Flea“ od Ogdena Nashe používá odlehčený a vtipný tón k vytvoření hravé a náladové atmosféry.
3. Reflektivní a kontemplativní: Tento tón často vyjadřuje pocit zamyšlenosti, introspekce nebo meditace. Například báseň „To His Coy Mistress“ od Andrewa Marvella používá reflexivní a kontemplativní tón k prozkoumání témat času, smrtelnosti a lásky.
4. Rozzlobený a vášnivý: Tento tón často vyjadřuje pocit silných emocí, rozhořčení nebo frustrace. Například báseň „Still I Rise“ od Mayi Angelou používá rozzlobený a vášnivý tón k vyjádření odolnosti mluvčího tváří v tvář útlaku a diskriminaci.
5. Hravé a náladové: Tento tón často vyjadřuje pocit představivosti, kreativity nebo překvapení. Například báseň „Jabberwocky“ od Lewise Carrolla používá hravý a rozmarný tón k vytvoření světa nesmyslu a fantazie.
6. Sarkastické a ironické: Tento tón často vyvolává pocit výsměchu, kritiky nebo nedůvěry. Například báseň „The Waste Land“ od T.S. Eliot používá sarkastický a ironický tón ke kritice moderního světa a jeho vnímané duchovní prázdnoty.
7. Optimistický a nadějný: Tento tón často vyjadřuje pocit pozitivity, povzbuzení nebo inspirace. Například báseň „Invictus“ od Williama Ernesta Henleyho používá optimistický a nadějný tón k vyjádření neochvějného odhodlání a vnitřní síly řečníka.
8. Ponuré a pesimistické: Tento tón často vyjadřuje pocit zoufalství, beznaděje nebo deziluze. Například báseň „The Hollow Men“ od T.S. Eliot používá bezútěšný a pesimistický tón, aby prozkoumal témata duchovní prázdnoty, morálního úpadku a marnosti lidské existence.