Jaká je definice rýmu z hlediska poezie?

Rým v poezii označuje opakování podobných nebo identických zvuků na konci řádků. Obvykle zahrnuje poslední přízvučné slabiky řádků. Když dva nebo více řádků končí podobnými zvuky, říká se, že se rýmují. Například v následujících řádcích ze Shakespearova „Sonnetu 18“ se slova „prach“ a „jen“ rýmují:

"Dokud mohou muži dýchat nebo oči vidět,

Tak dlouho žije tohle a tohle ti dává život."

Zde mají „prach“ a „jen“ na konci stejnou samohlásku („uh“) a stejný souhláskový zvuk („st“), což vytváří rým.

Rým se často používá k vytvoření příjemného a harmonického účinku v poezii. Může být také použit ke zdůraznění určitých slov nebo frází nebo k propojení různých částí básně. Existují různá schémata nebo vzory rýmů, včetně dvojverší (dvě rýmované řádky), terza rima (třířádková sloka s prvním a třetím řádkem, které se rýmují a střední řádka se rýmuje s prvním a třetím řádkem další sloky) a další složité vzory. Použití rýmu se může značně lišit v závislosti na stylu a preferencích básníka.