Báseň začíná strašidelným obrazem „vycpaného muže“, který naznačuje povrchnost a umělost moderní společnosti. Řečník popisuje, jak se tito muži „naklánějí k sobě“ a „vysychají“ jim hrdla v marné snaze najít uspokojení a naplnění. Jejich úsilí se však ukáže jako marné, protože zůstávají uvězněni v koloběhu prázdnoty a zoufalství.
Eliot mistrovsky využívá představy, aby vyjádřil prázdnou a nesouvislou povahu existence. Odkazuje na muže jako na „vycpané slámy“ a postrádající „vášeň nebo účel“. Jejich slova jsou přirovnávána k „vyschlým hlasům“ a jejich úsměvy k „gestu bez významu“. Řečník zdůrazňuje, že tito muži jsou pouze prázdné nádoby, postrádající oheň opravdových emocí nebo hloubku opravdového spojení.
Báseň se noří hlouběji do existenční krize, které dutí muži čelí. Jsou si vědomi své prázdnoty a touží po návratu elánu, vášně a víry, ale zdá se, že nejsou schopni ze svého stavu uniknout. Touží po „vášni“, „motivu“ a „paměti“, která by dala smysl jejich životu, ale zůstávají uvězněni v duchovní stagnaci.
Eliot také naráží na ztrátu náboženské víry a úpadek tradičních hodnot v moderní společnosti. Báseň odkazuje na několik náboženských symbolů a narážek, jako je „jiné království smrti“, což naznačuje svět mimo život, kde ani smrt nenabízí žádnou útěchu. Tón řečníka je zoufalý, když naříká nad erozí víry a neschopností moderního lidstva nalézt transcendenci nebo vykoupení.
"The Hollow Men" vrcholí silným a znepokojivým závěrem. Řečník pokládá řadu řečnických otázek, zdůrazňujících marnost života a absenci jakéhokoli smysluplného řádu. Prohlašuje, že „oči zde nejsou“ a „v tom, co je mrtvé, není žádný život“, čímž naznačuje, že duchovní prázdnota dutých lidí dosáhla bodu, odkud není návratu.
Hlavním tématem básně je hluboký pocit odcizení a ztráty, který zažívá moderní lidstvo. "The Hollow Men" představuje bezútěšnou a ponurou vizi světa, kde jsou jednotlivci uvězněni v kruhu zoufalství, touží po významu, ale nemohou ho najít. Eliotovo použití strašidelných obrazů a symboliky zesiluje emocionální dopad básně a zanechává čtenáře s pocitem neklidu a hlubokého zamyšlení nad povahou existence.