Neurologický základ: Hudba aktivuje mozkový systém odměn tím, že uvolňuje dopamin, neurotransmiter spojený s potěšením, motivací a posilováním. Tato neurologická reakce může vytvořit prospěšný cyklus konzumace hudby.
Emocionální spojení: Hudba má schopnost vyvolat silné emoce a vytvořit spojení s posluchači. Některé písně mohou vyvolat vzpomínky, pocity nostalgie nebo pocit sounáležitosti, což posiluje zvyk je poslouchat.
Dopaminová odezva: Poslech hudby může způsobit, že mozek uvolňuje dopamin, neurotransmiter, který je spojen s potěšením a odměnou. Toto pozitivní posílení může způsobit, že lidé budou chtít poslouchat hudbu častěji, aby tyto pocity znovu zažili.
Snížení stresu: Bylo prokázáno, že hudba snižuje stres a úzkost, a to jak fyzicky, tak psychicky. Pro mnoho jedinců může poslech hudby sloužit jako mechanismus zvládání nebo únik od životních stresorů, díky čemuž je pravděpodobnější, že ji použijí jako formu samoléčby.
Sociální vliv: Hudební preference jsou často utvářeny přáteli, rodinou a kulturními normami. Když ostatní kolem nás baví a doporučují určitou hudbu, můžeme být více nakloněni ji poslouchat a užívat si ji sami.
Zvyk a rutina: Hudba se často stává neodmyslitelnou součástí naší každodenní rutiny. Poslech hudby při cvičení, řízení nebo relaxaci může tyto aktivity přeměnit na návyky a dále udržovat touhu po konzumaci hudby.
Kulturní a společenské faktory: Hudba má významnou kulturní a společenskou hodnotu a účast na aktivitách souvisejících s hudbou může jednotlivcům poskytnout pocit komunity a sounáležitosti.
Kognitivní procesy: Hudba stimuluje různé kognitivní procesy, včetně pozornosti, paměti a představivosti. Zapojení se do těchto mentálních procesů může být ze své podstaty obohacující a vést k pozitivní zkušenosti, která může posílit zvyk poslouchat hudbu.