1. Modelování :Instruktor předvede úkol a zároveň krok za krokem verbalizuje své myšlenky, plány a strategie řešení problémů. To poskytuje studentům model, který mohou pozorovat a napodobovat.
2. Verbální sebeučení :Studenti začnou pracovat na úkolu a zároveň nahlas verbalizují své vlastní myšlenky a činy. To jim pomáhá rozvíjet vnitřní řeč a uvědomovat si své kognitivní procesy.
3. Tichá sebevýuka :Jak se studenti stávají zběhlejšími, postupně přecházejí od otevřené verbalizace k tiché samomluvě. Pokračují v používání vnitřní řeči k vedení svého myšlení a strategií.
4. Slábnoucí vlastní instrukce :Jak studenti rozvíjejí zvládnutí úkolu, snižují frekvenci svých vlastních instrukcí. Spoléhají spíše na automatickou a účinnou samoregulaci bez nutnosti neustálých výslovných pokynů.
5. Zobecnění :Dovednosti a strategie získané pro jeden úkol se aplikují na jiná prostředí a situace při řešení problémů. Studenti se učí zobecňovat své schopnosti sebevzdělávání do různých kontextů.
Dodržováním těchto kroků si studenti rozvíjejí metakognitivní uvědomění a seberegulační dovednosti nezbytné pro samostatné učení a efektivní řešení problémů.