V mnoha kulturách je tanec nedílnou součástí náboženských rituálů, obřadů a oslav. Například v hinduismu je tanec považován za posvátnou formu umění a používá se k uctívání bohů a bohyní. V afrických kulturách se tanec často používá k vyprávění příběhů, sdělování emocí a vyjádření kulturní identity. V západní kultuře má tanec dlouhou historii jako divadelní umění i forma společenské zábavy.
Vztah mezi tancem a kulturou je dynamický a neustále se vyvíjí. Jak se mění společnosti, mění se i formy tance, které jsou s nimi spojeny. Objevují se nové taneční formy, zatímco starší formy mohou upadnout do neznáma. Podstata tance jako formy lidského vyjádření však zůstává stejná a nadále hraje zásadní roli v kulturách po celém světě.
Nakonec odpověď na otázku, zda tanec definuje kulturu nebo sám sebe, je obojí. Tanec může být vnímán jako odraz kultury, ale je to také mocná síla, která může kulturu na oplátku formovat a ovlivňovat.