Minulý čas (pretérito) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se staly v minulosti. Ve španělštině existují tři hlavní typy minulého času:
* Jednoduchý minulý čas (pretérito simple) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se staly v minulosti v určitém čase nebo bodě.
* *Příklad:„Canté una canción en la fiesta." (Zpíval jsem píseň na večírku.)*
* Nedokonalý minulý čas (pretérito imperfecto) se používá k popisu akcí nebo událostí, které v minulosti probíhaly nebo se opakovaly.
* *Příklad:„Leía un libro cuando tú llegaste." (Četl jsem knihu, když jsi přišel.)*
Preterite dokonalý čas (pretérito perfecto) se používá k popisu akcí nebo událostí, které byly dokončeny v minulosti, často ve vztahu k jiné události.
* *Příklad:„Había escrito la carta antes de que llegara." (Napsal jsem dopis předtím, než dorazila.)*
Přítomný čas (presente) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se právě dějí, nebo které jsou pravdivé nebo relevantní pro přítomný okamžik. Ve španělštině existují dva hlavní typy přítomného času:
* Přítomný indikativ (presente de indikativo) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se aktuálně dějí nebo jsou obecně pravdivé.
* *Příklad:„Canto en la ducha todos los días." (Každý den zpívám ve sprše.)*
* Přítomný konjunktiv (presente de subjuntivo) se používá k vyjádření emocí, tužeb nebo hypotetických situací.
* *Příklad:„Me gustaría que cantaras una canción para mí." (Chtěl bych, abyste mi zazpíval píseň.)*
Budoucí čas (futuro) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se stanou v budoucnu. Ve španělštině existují dva hlavní typy budoucího času:
Jednoduchý budoucí čas (futuro simple) se používá k popisu akcí nebo událostí, které se stanou v budoucnosti v určitém čase nebo bodu.
* *Příklad:„Cantaré una canción en la fiesta." (Na večírku budu zpívat píseň.)*
* Budoucí progresivní čas (futuro continuo) se používá k popisu akcí nebo událostí, které budou probíhat v budoucnosti.
* *Příklad:„Estaré cantando una canción cuando tú llegues." (Až dorazíte, budu zpívat píseň.)*
Kromě těchto tří hlavních časových forem má španělština také řadu složených časů, které vznikají spojením dvou nebo více jednoduchých časů. Tyto složené časy lze použít k vyjádření různých významů, jako je minulý dokonalý, budoucí dokonalý a podmíněný.