Metodické hraní zpopularizoval ruský herec Konstantin Stanislavski na počátku 20. století. Stanislavski věřil, že herci by se měli snažit vytvořit na jevišti „živou pravdu“, a vyvinul řadu cvičení, která hercům pomohou spojit se s jejich postavami. Tato cvičení zahrnovala improvizaci, smyslovou paměť a emoční vybavování.
Metoda herectví byla používána mnoha slavnými herci, včetně Marlona Branda, Jamese Deana a Meryl Streep. Metodické hraní však může být také kontroverzní, protože někteří kritici se domnívají, že může vést herce k tomu, aby se stali příliš sebestřednými nebo emocionálně odpojenými.
Zde jsou některé z klíčových principů jednání metody:
* Herci by měli čerpat z osobních zkušeností a emocí, aby vytvořili uvěřitelnou postavu.
* Herci by měli zůstat v charakteru, i když zrovna nevystupují.
* Herci by měli používat improvizaci a smyslovou paměť, aby vytvořili spontánní představení.
* Herci by měli být otevřeni kritice a zpětné vazbě od ostatních herců a režisérů.
Metodické hraní je náročná, ale obohacující technika, která může hercům pomoci vytvořit silné a nezapomenutelné představení.