1. Střední :Hry jsou uváděny na jevišti před živým publikem, zatímco filmy jsou nahrávány na video a promítány v kinech nebo na streamovacích platformách. Tento rozdíl v médiu má významný dopad na způsob vyprávění a prožívání příběhů.
2. Vztah mezi herci a publikem :Ve hře jsou herci a diváci přítomni ve stejném fyzickém prostoru a vytvářejí přímý a bezprostřední vztah. Diváci mohou zblízka pozorovat herecké výkony a reagovat v reálném čase, což přidává na pocitu bezprostřednosti a angažovanosti. Ve filmu jsou herci a diváci odděleni kamerou a divácký zážitek je zprostředkován objektivem a střihem tvůrce.
3. Inscenace :Hry využívají inscenaci, včetně výpravy, osvětlení, kostýmů a rekvizit, k vytvoření vizuální reprezentace prostředí a atmosféry příběhu. Naproti tomu filmy využívají kinematografii, střih a speciální efekty, aby vytvořily pohlcující a vizuálně dynamičtější zážitek z vyprávění.
4. Čas a prostor :Hry se obvykle hrají v jediném prostředí a v omezeném časovém rámci, omezeném fyzickými omezeními jeviště a rozsahem pozornosti publika. Na druhou stranu filmy mají flexibilitu přeskakovat mezi různými místy a časovými obdobími, což umožňuje větší rozsah vyprávění a vizuální rozmanitost.
5. Interakce s publikem :Hry často zahrnují přímou interakci mezi herci a publikem, například prostřednictvím dialogu nebo improvizace. Naproti tomu filmy obvykle představují jednosměrnou komunikaci od filmařů k publiku, i když v určitých formátech mohou být interaktivní prvky, jako jsou dobrodružné filmy nebo videohry.
6. Zkoušky a představení :Hry vyžadují rozsáhlé zkoušky, aby bylo zajištěno, že herci jsou dobře sehraní a nacvičení na vysoké úrovni, protože každé představení je jedinečnou událostí. Filmy na druhé straně zahrnují složitější výrobní proces s vícenásobnými záběry a úpravami, což umožňuje větší kontrolu a flexibilitu konečného produktu.
Celkově jsou hry a filmy odlišnými uměleckými formami se svými přednostmi a omezeními, které divákům nabízejí jedinečné a poutavé zážitky.