Zde je rozpis Van Helsingových emocí:
* Smutek a smutek: Jako Lucyin lékař a přítel zažívá Van Helsing hluboký zármutek nad její ztrátou. Je svědkem jejího postupného propadu do vampirismu a její případné smrti, jak fyzické, tak psychické. Tato ztráta ho hluboce zasáhne, o čemž svědčí jeho ponuré vystupování a vážná prohlášení.
* Úleva: Zatímco truchlí pro Lucy, Van Helsing také chápe, že její smrt byla nezbytným krokem k porážce Drákuly. Poznal, že už podlehla upírskému vlivu a už ji nelze zachránit. Její smrt proto byla tragickou, ale nutnou obětí, aby ochránila Minu a ostatní před stejným osudem.
* Smysl pro povinnost: Van Helsingův smysl pro povinnost ho nutí pokračovat v boji proti Draculovi, a to i tváří v tvář Lucyině ztrátě. Pohlíží na její smrt jako na katalyzátor svého odhodlání, tlačí ho, aby našel způsoby, jak trvale zničit upíra a zabránit dalším tragédiím.
* Bittersweet Acceptance: Van Helsingovo přijetí Lucyiny smrti je zabarveno hořkosladkostí. Uznává tragické okolnosti jejího skonu, ale také chápe, že její smrt byla nezbytná k záchraně ostatních. Cítí zodpovědnost ctít její oběť tím, že bude pokračovat v boji proti netvorovi.
Je důležité poznamenat, že Van Helsingovy pocity nejsou v románu výslovně uvedeny. Jeho činy a slova v celém příběhu však poskytují vodítka k jeho vnitřním bojům. Nese na sobě břímě smutku i odpovědnosti, díky čemuž je jeho postava přesvědčivým a jemným příkladem lidské odolnosti tváří v tvář temnotě.