1. Umělecký výraz :Shakespeare byl mistrovský vypravěč, který k vyjádření své umělecké kreativity používal různé žánry, včetně tragédie.
2. Zkoumání lidských emocí :Tragické příběhy umožňují spisovatelům ponořit se hluboko do složitosti lidských emocí, jako je smutek, ztráta, láska, zrada a pomsta. Shakespeare tyto emoce ve svých tragédiích dovedně ztvárnil.
3. Katarze pro publikum :Tragedy umožňuje divákům zažít katarzi, silné emocionální uvolnění, když jsou svědky bojů a pádů tragických hrdinů.
4. Úvaha o lidské povaze :Shakespearovy tragédie často reflektují základní aspekty lidské povahy a vyzývají diváky, aby se zamysleli nad důsledky jednání a rozhodnutí postav.
5. Historický kontext :Během Shakespearových časů byly tragédie oblíbenou formou zábavy a poskytovaly společenský komentář k současným problémům a dynamice moci.
6. Vliv starověké řecké a římské literatury :Shakespeare byl silně ovlivněn klasickou literaturou, zejména řeckými a římskými tragédiemi. Mnoho z jeho tragických děl bylo inspirováno nebo upraveno z těchto starověkých textů.
7. Mravní lekce :Tragédie často sdělují morální nebo etické zprávy, varují před určitým chováním nebo jednáním a zdůrazňují důležitost ctností, jako je loajalita, čestnost a spravedlnost.
8. Univerzální motivy :Shakespeare zkoumal témata, která rezonují s publikem napříč kulturami a časovými obdobími. Témata jako boj o moc, zrada, láska a důsledky vlastních činů i nadále činí jeho tragédie aktuálními a zábavnými pro dnešní publikum.
9. Umělecká výzva :Psaní tragédií představovalo pro Shakespeara uměleckou výzvu a umožnilo mu prokázat své dovednosti ve vytváření složitých a emocionálně nabitých příběhů.
10. Předvolby publika :V té době byly tragédie oblíbené u alžbětinského publika, které v těchto dramatických dílech nacházelo katarzi a vzrušení.