Macbethova slova odrážejí jeho vnitřní konflikt a boj se svědomím. Ví, že vražda Duncana je hrozný zločin, ale také ho ženou ambice stát se králem. Snaží se přesvědčit sám sebe, že vražda je nutná a že to dokáže bez výčitek svědomí. Vina ho však už začíná stravovat a on se bojí, co by řekl nebo udělal, kdyby o tom ještě mluvil.
Lady Macbeth je na druhou stranu bezohlednější a ambicióznější než Macbeth. Je odhodlaná mu pomoci dosáhnout jeho cíle, i kdyby to znamenalo spáchání vraždy. Snaží se ho přesvědčit, že vražda je nutná a že to může udělat bez následků. Macbetha však nelze tak snadno přesvědčit a ví, že vražda na něj bude mít zničující dopad.
Klíčovým momentem hry je věta „Ó jemná dámo, není pro vás, abyste slyšela, co mohu mluvit“, protože odhaluje hloubku Macbethova vnitřního konfliktu a jeho boje se svědomím. Zdůrazňuje také rozdíl mezi postavami Macbetha a Lady Macbeth a připravuje půdu pro tragické události, které následují.