1. Osud a osud :Někdo může namítnout, že osud nebo osud je konečná síla, která řídí události hry. Zdá se, že pokračující spor mezi Montagues a Capulets, stejně jako nešťastná láska mezi Romeem a Julií, určují síly mimo lidskou kontrolu.
2. Dvě rodiny :Rodiny Montague a Capulet nesou značnou odpovědnost za tragédii. Jejich dlouholetý spor, plný násilí a nenávisti, vytváří prostředí, kde je láska zakázána a má extrémní následky.
3. Fráter Laurence :Záměry bratra Laurence byly možná dobré, ale jeho činy přispívají k nešťastným událostem. Jeho tajná svatba Romea a Julie, i když je vedena touhou je sjednotit, se nakonec vymstí a vede k dalším nedorozuměním a komplikacím.
4. Nedostatek komunikace :Zásadní roli v tragédii hraje chybná komunikace a neschopnost účinně sdělovat pocity a záměry. Kdyby postavy jako Romeo, Julie a mnich Laurence dokázaly komunikovat otevřeněji, výsledek mohl být jiný.
5. Romeo a Julie sami :Impulzivní a vášnivé jednání Romea a Julie se významně podílí na jejich pádu. Jejich rozhodnutí vzít si život a nečelit následkům svých činů podtrhuje jejich nedostatečnou emocionální vyzrálost a nedostatečnou schopnost chápat důsledky.
Hra nakonec naznačuje, že kombinace společenských tlaků, rodinných konfliktů, individuálních rozhodnutí a tragických okolností vede k zániku Romea a Julie. Je to varovný příběh o destruktivní povaze nenávisti, síle lásky a křehkosti lidské existence.