Smutek a melancholie :Hamletův otec, král Hamlet, nedávno zemřel a Hamlet svou ztrátu hluboce truchlí. Tento hluboký zármutek ho vede k rozjímání o marnosti života a touze po ukončení svého utrpení.
Zklamání ze světa :Hamlet je rozčarován světem, ve kterém žije. Objevuje korupci, podvod a morální nejednoznačnost ve své rodině a u dánského soudu. Tato deziluze ho vede k pochybnostem o svém vlastním místě a účelu ve světě, který vnímá jako zkažený.
Morální dilema :Hamlet je postaven před morální dilema pomstít vraždu svého otce. Duch jeho otce požaduje pomstu, ale Hamlet se potýká s morálními důsledky vzít si další život. Tento vnitřní konflikt může vést k pocitům viny, studu a sebenenávist, což přispívá k jeho sebevražedným myšlenkám.
Existenciální krize :Hamletovo rozjímání o sebevraždě se prolíná s jeho existenciálním tázáním po životě a smrti. Filosofuje o podstatě existence, posmrtném životě a potenciálu věčného odpočinku jako vysvobození ze světského utrpení.
Je důležité poznamenat, že Hamletovy sebevražedné myšlenky nejsou řízeny pouze jedním konkrétním faktorem, ale spíše kombinací různých vnitřních a vnějších konfliktů, které ho zaplavují. V průběhu hry uvažuje o sebevraždě jako o útěku před svou bolestí, ale nakonec se nedokáže přimět, aby si vzal život.