- Arogance: Antigona projevuje aroganci tím, že se vzpírá zákonům země, aby pohřbila svého bratra Polynicese. Věří, že její povinnost vůči rodině je důležitější než zákon, a je ochotna se obětovat, aby svou povinnost splnila.
- Hamartia: Antigonina hamartia neboli tragická vada je její přílišná pýcha a tvrdohlavost. Je natolik přesvědčená, že má pravdu, že není ochotná naslouchat rozumu, i když přichází od těch, které miluje a respektuje. To nakonec vede k jejímu pádu.
- Peripetie: K peripetii neboli zvratu osudu dochází, když je Antigona zajata a odsouzena k smrti. Tato událost představuje zlomový okamžik hry, protože vede k Antigonině tragickému konci.
- Katarze: Ke katarzi neboli emocionálnímu uvolnění dochází, když Antigona zemře. Její smrt je tragédií i triumfem, protože představuje její konečné vítězství nad silami, které by ji utiskovaly.
Antigona je komplexní a mnohostranná postava, která je obdivuhodná i chybná. Její tragický příběh slouží jako varování před nebezpečím arogance a pýchy, ale také vzbuzuje naději, že i přes nepřízeň osudu může lidský duch zvítězit.