1. Zobrazení nevinnosti: Bentley je líčen jako mladý, ovlivnitelný chlapec spíše než zatvrzelý zločinec, zdůrazňující jeho zranitelnost a minimalizující osobní odpovědnost za zločin.
2. Emocionální hraní: Výkon Christophera Ecclestona v roli Bentleyho vyjadřuje upřímnost, výčitky svědomí a strach, polidšťuje ho a umožňuje divákům emocionálně se spojit s jeho těžkou situací.
3. Základní příběh a motivace: Medak umožňuje divákům nahlédnout do Bentleyho pozadí a ukazuje ho jako problémovou, ale sympatickou postavu, která se zařadí do nesprávného davu a hledá přátelství a přijetí.
4. Vliv vrstevníků: Film zdůrazňuje vliv Bentleyho staršího společníka Chrise Craiga na jeho činy a nenápadně přesouvá část viny z Bentleyho na Craiga.
5. Nespravedlivé zacházení: Zobrazení Bentleyho procesu a rozsudku posiluje sympatie diváků tím, že působí nespravedlivým dojmem. Soud se zdá být zaujatý a trest smrti se zdá být nepřiměřený jeho údajné roli ve zločinu.
6. Reakce rodiny a přátel: Medak ukazuje emocionální daň Bentleyho situace na jeho rodině a přátelích, dodává hloubku jeho zobrazení a činí jeho nepříjemnou situaci univerzálnějším.
7. Kontrast s Craigem: Film jemně kontrastuje s postavou Bentleyho a Craigem, čímž jasně ukazuje, že Craig je více vinen a zatvrzelý, což dále zvyšuje sympatie k Bentleymu.
8. Veřejné pobouření a aktivismus: Film zobrazuje rostoucí veřejné pobouření a aktivismus kolem Bentleyho případu, což naznačuje, že společnost jako celek ho viděla spíše jako oběť než jako pachatele.
9. Poslední dopis: Emocionální čtení Bentleyho posledního dopisu před jeho popravou dodává osobní a srdcervoucí dotek, dále ho polidšťuje a vytváří ještě silnější sympatie.
Využitím těchto technik Peter Medak účinně buduje silný smysl pro sympatie k Dereku Bentleymu, díky čemuž se diváci ztotožňují s jeho těžkou situací a vidí ho jako tragickou oběť okolností.