1. Reprezentace pravdy a zjevení:Duch slouží jako prostředek k odhalení pravdy o okolnostech smrti Hamletova otce. Hra začíná tím, že se Horatiovi a strážím na hradbách zjeví duch, čímž se uvede do pohybu řetězec událostí, které ženou děj kupředu.
2. Symbol pomsty:Hlavním posláním ducha je vyžádat si od Hamleta pomstu za vraždu spáchanou Claudiem, Hamletovým strýcem. Duch naléhá na Hamleta, aby "pomstil jeho odpornou a nepřirozenou vraždu."
3. Ztělesnění viny a svědomí:Vzhled ducha, zvláště pro Hamleta, také symbolizuje vinu a morální váhu, která visí nad Claudiem a Gertrudou za jejich zločiny. Duch jim slouží jako strašidelná připomínka následků jejich činů.
4. Symbol korupce:Přítomnost ducha představuje korupci a morální úpadek, které postihly dánský soud. Objevení se nadpřirozené entity znamená narušení přirozeného řádu a narušení společenských norem.
5. Smrtelnost a nadpřirozeno:Přízrak ducha zdůrazňuje nadpřirozené prvky ve hře a stírá hranice mezi živými a mrtvými. Existence ducha vyvolává otázky o povaze reality a posmrtného života.
6. Hamletův vnitřní boj:Ducha lze také interpretovat jako projev Hamletových vnitřních konfliktů, představujících jeho boj s nerozhodností, smutkem a těžkým břemenem pomsty.
Duch v Hamletovi slouží jako mnohostranný symbol, který řídí děj, ztělesňuje různá témata a dodává hře vrstvy složitosti. Shakespeare mistrně využívá ducha k vytvoření pocitu intrik, napětí a filozofické hloubky.