1. Zpoždění a komunikace: Vztah Romea a Julie se rychle vyvíjel a jejich rozhodnutí byla často impulzivní. Kdyby si udělali čas na to, aby sdělili své pocity otevřeněji a oddálili unáhlené akce, jako je jejich tajný sňatek, mohli se vyhnout některým nedorozuměním a umožnit promyšlenější přístupy ke svým výzvám.
2. Vyhledání důvěryhodného poradce: Romeo a Julie se hodně spoléhali na své vlastní emoce a často ignorovali rady starších a moudřejších postav, jako byl Friar Lawrence. Kdyby hledali vedení a poslouchali zkušené, mohli se vyhnout určitému unáhlenému rozhodnutí, které vedlo k jejich pádu.
3. Omezování impulzivity: Romerova emocionální povaha a ukvapenost přispěly k tragédii. Kdyby se zachoval více zdrženlivě, zejména při konfrontaci s Tybaltem po Mercutiově smrti, mohl zabránit dalšímu krveprolití a dát oběma rodinám šanci na usmíření.
4. Nalezení alternativních řešení: Romeo a Julie věřili, že jejich jediný únik z okolností křížených hvězd je smrtí. Kdyby zvážili jiné možnosti, jako je dočasný společný útěk z Verony nebo vyhledání intervence u svých rodin nebo úřadů, možná by našli způsob, jak být spolu, aniž by se uchýlili k sebevraždě.
5. Oprostit se od společenského tlaku: Spor mezi Montagues a Capulets hrál významnou roli v tragédii. Kdyby se Romeo a Julie dokázali vymanit z těchto společenských tlaků a předsudků, možná by našli způsob, jak sjednotit své rodiny a překlenout propast, která je držela od sebe.