- Ethos:Cassius začíná tím, že si upevňuje vlastní důvěryhodnost jako informovaný římský občan, který se stará o blaho Republiky. Představuje se jako důvěryhodná postava, které Brutus může věřit.
- Racionální výzvy:Cassius nabízí řadu logických argumentů a historických příkladů na podporu svého tvrzení, že Caesarovy ambice a touha po moci představují hrozbu pro svobodu Římské republiky. Aby Bruta přesvědčil, spoléhá se na odůvodněné argumenty a důkazy.
- Použití lichocení a hrdosti:Cassius nenápadně lichotí Brutově smyslu pro čest a jeho vnímané oddanosti většímu dobru Říma. Naznačuje, že Brutova pověst ctnostného muže vyžaduje, aby podnikl kroky proti Caesarovi, aby zachoval svobodu a odkaz Republiky.
- Appeals to Emotion:Cassius se také pokouší vyvolat Brutovy emoce odkazem na Caesarovu potenciální tyranskou vládu, ztrátu svobody a potenciální důsledky nečinnosti. Chce v Brutovi vytvořit pocit naléhavosti a vášně, aby ho motivoval, aby se připojil ke spiknutí.
- Použití řečnických otázek:Cassius používá řečnické otázky, aby přiměl Bruta, aby kriticky přemýšlel a zpochybnil své vlastní přesvědčení. Tyto otázky nutí Bruta konfrontovat své morální závazky a potenciální výsledky svých rozhodnutí.