Kulturní rozdíly: Francouzské hudební tradice a vkus se výrazně lišily od těch německých, kde Wagnerova hudba našla uznání. Francouzské publikum bylo zvyklé na opery s lehčími melodiemi, jednoduššími harmonickými strukturami a konvenčnějšími hudebními formami. Wagnerovy složité orchestrální textury, chromatičnost a technika leitmotivu byly pro francouzské cítění považovány za příliš radikální a nemelodické.
Národní rivalita: Období shodné s premiérou „Tannhäuser“ bylo poznamenáno zvýšeným napětím mezi Francií a Německem. Tyto dva národy byly nedávno ve válce a nepřátelství přetrvávalo. Wagnerovo spojení s německou kulturou a jeho pověst hudebního inovátora spojeného s německým nacionalismem vyvolaly u francouzského publika vlastenecký odpor.
Baletní kontroverze: Zařazení baletní scény do druhého jednání „Tannhäuser“ vyvolalo pobouření. Scéna, ve které vystupovali spoře odění tanečníci a byla vnímána jako přehnaná, byla mnohými francouzskými diváky považována za nevhodnou a neuctivou. Během tohoto úseku vypukly protesty a situace byla čím dál chaotičtější.
Opozice vůči Wagnerovým teoriím: Wagnerovy spisy a teorie o hudbě, které zdůrazňovaly Gesamtkunstwerk (celkové umělecké dílo) a nadřazenost hudby nad textem, byly také předmětem kritiky ve Francii. Francouzští kritici a hudebníci jeho přístup odmítli a považovali jej za porušení tradičních operních konvencí.
Soupeřící hudební frakce: Pařížská hudební scéna byla rozdělena mezi zastánce tradiční francouzské opery a zastánce novějších trendů. Wagnerova hudba představovala zásah do zavedené hudební krajiny a konzervativní frakce v pařížském operním světě v něm viděly hrozbu. To přispělo k nepřátelství namířenému vůči „Tannhäuserovi“.
Špatná adaptace :Za zmínku také stojí, že francouzská úprava libreta neměla velký ohlas. Překlad byl kritizován za jeho špatnou kvalitu a někteří měli pocit, že nevystihuje podstatu Wagnerova původního textu.
Kombinace kulturních rozdílů, národnostního soupeření, vnímaných uměleckých excesů a odporu k Wagnerovým hudebním inovacím vedla k bouřlivému přijetí „Tannhäusera“ v Paříži. Navzdory negativním reakcím při premiéře se opera od té doby dostala do širšího povědomí a nyní je uznávána jako jedno z významných Wagnerových děl.