1. Symbolismus viny a korupce: Po Duncanově vraždě zažívá Macbeth pocit viny a pohlcuje ho paranoia a nejistota. Začíná si představovat krev na svých rukou a tento obraz se stává neustálou připomínkou jeho zločinu. Pohled na krev ho pronásleduje a stává se viditelným projevem jeho vnitřní zkaženosti.
2. Metaforické použití: William Shakespeare používá krev metaforicky v celé hře. Macbeth během hry volá temné síly a duchy a tyto nadpřirozené entity jsou často označovány jako „nástroje temnoty“ nebo „duchové smrti“. Krev je spojena s těmito zlovolnými silami, což naznačuje ničivý vliv zla a ctižádosti na Macbethovu duši.
3. Krev jako motiv: Krev je opakovaný obraz během celé hry. Macbethovo první setkání s čarodějnicemi je poznamenáno jejich proroctvím, že se stane Thanem z Cawdoru a nakonec skotským králem. Tato proroctví jsou doprovázena vizemi krve, vytvářející děsivou atmosféru a předznamenávající krvavé události, které přijdou.
4. Ritualistická symbolika: Krev hraje roli v určitých scénách s rituálními prvky. Například v Aktu IV, Scéna I, se sabat čarodějnic zapojí do rituálu zahrnujícího krev, když míchají kotel a vyslovují svá proroctví. Krev v tomto kontextu představuje prolévání života a vyvolávání nadpřirozených sil.
5. Ironie a spravedlnost: Krev je také použita ke zvýraznění ironie a poetické spravedlnosti ve hře. Když se Lady Macbeth snaží smýt pomyslnou krev ze svých rukou, sužuje ji pocit viny a nakonec propadne šílenství. Krev symbolizuje její nesmyvatelné hříchy a odplatu, které čelí.
Využitím motivu krve různými způsoby William Shakespeare posiluje témata viny, násilí a morálního úpadku. Hra zkoumá důsledky Macbethových činů a sděluje, že krev znamená nejen fyzické krveprolití, ale také znečištění a zkaženost lidské duše.