1. Refrén:
- Sbor byla skupina herců, kteří během hry poskytovali komentáře a reakce.
- Zpívali, tančili a někdy komunikovali s hlavními postavami.
- Sbor často vyjadřoval společný hlas a emoce komunity v kontextu hry.
2. Masky:
- Herci v řeckém divadle používali masky k zobrazení různých postav a emocí.
- Masky vyjadřovaly identitu postavy, pohlaví, sociální status a emocionální stavy.
- Umožňovaly rychlé změny postav a vylepšenou vizuální reprezentaci.
3. Kostýmy:
- Kostýmy byly nedílnou součástí při určování identity postav a jejich sociálního postavení.
- Propracované kostýmy dodaly představením vizuální podívanou.
- Použití barev, látek a zdobení pomohlo rozlišit mezi postavami.
4. Mimetický tanec:
- Řečtí herci začlenili stylizované taneční pohyby k vyjádření emocí, vyprávění a vylepšení dramatických situací.
- Mimetický tanec poskytoval fyzickou interpretaci textu a posiloval emocionální obsah.
5. Hudba:
- Hudba byla životně důležitým prvkem, který často poskytoval emocionální atmosféru a kontext.
- Nástroje jako lyra, flétna a aulos byly použity pro doprovod, naladění a umocnění dramatických momentů.
6. Vyprávění a struktura:
- Řecké divadlo se řídilo strukturovaným vyprávěním typicky rozděleným do tří částí:protasis (úvod), epitasis (vzrůstající konflikt) a katastáze (závěr).
- Hry zkoumaly témata, jako je osud, spravedlnost, božská odplata a lidská přirozenost.
7. Deus Ex Machina:
- Používání „boha ze stroje“ (deus ex machina) se stalo konvencí k řešení konfliktů nebo zavádění božích zásahů.
- Zařízení podobné jeřábu spustilo na jeviště herce představujícího božstvo, symbolizující božský prvek řešící složité situace.
8. Scénické prvky:
- Řecké divadlo často využívalo minimální kulisy.
- Sken, budova v zadní části jeviště, sloužila jako kulisa pro představení a poskytovala vchody a východy.
- Nechyběly ani ekkyklema (rolovací plošina odhalující vnitřní scény) a periaktoi (otočné hranoly měnící pozadí).
9. Typy postav:
- Řecké divadlo představovalo různé typy postav, jako je hrdina, padouch, moudrý starší, důvěrník a mladí milenci.
- Tyto archetypální postavy uspokojily očekávání publika a zjednodušily vyprávění.
10. Role publika:
- Řecké divadlo se staralo o velké publikum ve venkovních amfiteátrech, jako je proslulé Dionýsovo divadlo v Aténách.
- Reakce a účast publika byly zásadní. Řecké slovo „theatron“ znamená místo pro sledování, což odráží zásadní roli publika ve starověkém divadle.
Tyto techniky a konvence přispěly k dynamickým a silným divadelním zážitkům starověkého Řecka, čímž se řecké divadlo stalo základním vlivem na západní divadlo a dramatické tradice.