* "Božský mandát": Babylonští králové tvrdili, že jejich moc byla udělena bohy. To bylo běžné ospravedlnění pro vládnutí ve starověkém světě.
* "Síla zbraní": Babylonská armáda byla proslulá svou silou a měla zásadní význam při rozšiřování území království a udržování kontroly.
* "Moudrost bohů": Babylonští králové byli považováni za prostředníky mezi bohy a lidmi a při svých rozhodnutích se spoléhali na věštění a náboženské rituály.
* "Kontrola zdrojů": Úrodná země Mezopotámie umožňovala silnou ekonomiku, která poskytovala zdroje nezbytné pro mocnou armádu a prosperující společnost.
* "Legitimita tradice": Babylonští králové stavěli na tradicích a úspěších svých předchůdců, což pomohlo upevnit jejich postavení a nárokovat si legitimitu.
Zdrojem moci pro babylonské krále byla nakonec kombinace těchto faktorů, přičemž relativní důležitost každého z nich se v průběhu času měnila.