Opakování slov „plynoucí čas“ v celé básni zdůrazňuje neúprosnou a nevyhnutelnou povahu plynutí času. Toto opakování také vytváří pocit naléhavosti a úzkosti, protože se zdá, že se mluvčí snaží držet něčeho, co uniká.
Aliterace
Použití aliterace v řádcích jako „Tikání hodin, plynoucí čas“ a „Roční období přicházejí a odcházejí“ dodává básni smysl pro rytmus a muzikálnost. Tato aliterace také pomáhá vytvořit pocit jednoty a soudržnosti, protože zvuky opakovaných slov se ozývají v celé básni.
Metafora
Báseň přirovnává běh času k řece plynoucí („Čas je řeka, plynoucí dál a dál“) a ke zloději, který nám kradl naše dny („Čas je zloděj, krade naše dny“). Tyto metafory pomáhají vytvořit živý a konkrétní obraz plynutí času a také naznačují, že čas je mimo naši kontrolu a nelze jej nikdy zastavit ani zvrátit.
Personifikace
Báseň zosobňuje čas jako postavu, která se nám „směje“ a „nebere žádné zajatce“. Toto zosobnění dává času pocit svobody jednání a moci a také naznačuje, že čas je lhostejný k našemu utrpení a zápasům.
Symbolismus
Báseň používá řadu symbolů, které reprezentují plynutí času, jako jsou tikající hodiny, střídání ročních období a řeka. Tyto symboly pomáhají vytvářet bohaté a mnohovrstevné chápání času a také naznačují, že čas je komplexní a mnohostranný fenomén.