V „To Mercy Killers“ Dudley Randall konfrontuje problém eutanazie neboli zabíjení z milosti z pohledu sestry, která byla svědkem utrpení nevyléčitelně nemocných pacientů. Báseň je silnou obžalobou praxe, o níž Randall tvrdí, že je nehumánní a nerespektující lidský život.
Báseň začíná sestrou, která popisuje stav svých pacientů:jsou „sužováni bolestí“, „pomalu umírají“ a „prosí o propuštění“. Je zjevně nakloněna jejich situaci a chápe, proč někteří lidé mohou namítat, že eutanazie je milosrdný čin. Je však také přesvědčena, že je špatné vzít lidský život, a to i v případech extrémního utrpení.
Randall podporuje její argument tím, že ukazuje paralelu mezi eutanazií a vraždou. Poukazuje na to, že oba činy zahrnují úmyslné zabití jiné osoby, a tvrdí, že mezi nimi není žádný morální rozdíl. Odmítá také argument, že eutanazie je formou soucitu, a tvrdí, že je to vlastně způsob, jak se vyhnout obtížnému úkolu péče o umírající.
Báseň končí tím, že sestra prosí vrahy o milost, aby přehodnotili své činy. Žádá je, aby pamatovali na lidskost svých pacientů a chovali se k nim s respektem a úctou. Vyzývá je také, aby zvážili důsledky svých činů a zamysleli se nad tím, jaký dopad bude mít eutanazie na společnost jako celek.
„To Mercy Killers“ je silná a dojemná báseň, která se promyšleným a provokativním způsobem konfrontuje s problémem eutanazie. Randallovy argumenty jsou dobře podložené a přesvědčivé a ona proti této praxi důrazně argumentuje. Báseň je připomínkou toho, že i přes velké utrpení je lidský život posvátný a je třeba s ním zacházet s úctou.
Motivy
* Posvátnost lidského života
* Důležitost soucitu a důstojnosti v péči o umírající
* Nebezpečí eutanazie
* Vliv eutanazie na společnost
Poetická zařízení
* Paralelismus:Randall používá paralelismus k vytvoření paralely mezi eutanazií a vraždou. To pomáhá zdůraznit závažnost eutanazie a ukázat, že nejde pouze o soucit.
* Metafora:Randall přirovnává umírání k „slábnoucímu světlu“ a „blikajícímu plameni“. Tato metafora pomáhá vytvořit pocit patosu a ukázat křehkost lidského života.
* Personifikace:Randall zosobňuje smrt jako "cizince v kápi." To pomáhá vytvářet pocit tajemství a předtuchy a ukazuje, že smrt je nevyhnutelnou součástí života.
Závěr
„To Mercy Killers“ je silná a dojemná báseň, která se promyšleným a provokativním způsobem konfrontuje s problémem eutanazie. Randallovy argumenty jsou dobře podložené a přesvědčivé a ona proti této praxi důrazně argumentuje. Báseň je připomínkou toho, že i přes velké utrpení je lidský život posvátný a je třeba s ním zacházet s úctou.