1. Každá velká písmena sloky :Někteří básníci volí velké první písmeno každého řádku nebo sloky, čímž vytvářejí konzistentní vzor v celé básni. To může přidat formální nebo strukturovaný pocit básně a zdůraznit rozdělení mezi slokami.
2. Případ názvu :Podobně jako při psaní velkým počátečním písmenem každé sloky někteří básníci používají velká písmena v názvu, tedy velké počáteční písmeno každého důležitého slova (podstatná jména, slovesa, přídavná jména, příslovce) v rámci řádku nebo sloky. To může dát básni pocit vznešenosti nebo formálnosti.
3. Veškerá velká písmena :Básníci se občas rozhodnou psát každé slovo v básni velkým písmenem. To může vytvořit výrazný vizuální efekt a upozornit na konkrétní slova nebo fráze. Mělo by se však používat střídmě, aby nedošlo k zahlcení čtenáře.
4. Bez velkých písmen :Na druhou stranu, někteří básníci se rozhodnou psaní velkých písmen úplně vynechat, což vytváří více konverzační nebo experimentální tón. To může porušit tradiční konvence a dodat básni pocit spontánnosti nebo intimity.
5. Výběrová velká písmena :Básníci mohou také selektivně používat velká písmena v určitých slovech nebo frázích v básni, aby zdůraznili jejich význam nebo vytvořili důraz. Tato technika může přidat hloubku a nuance významu básně.
Je důležité poznamenat, že neexistují žádná tvrdá a rychlá pravidla týkající se psaní velkých písmen v poezii. Básníci mají svobodu experimentovat a vybrat si styl psaní velkých písmen, který nejlépe vyhovuje jejich umělecké vizi a náladě, kterou chtějí sdělit.