Zde jsou textové důkazy, které to podporují:
* "Cítil jsem se, jako bych se zbláznil... Už jsem nebyl jen normální dítě." To přímo vyjadřuje Percyho zmatek a emocionální zmatek ohledně jeho nově nalezené identity.
* "Možná jsem se s Groverem mýlil. Možná byl svět divnější místo, než jsem si myslel, a možná, jen možná, jsem byl součástí té podivnosti." To ukazuje Percyho váhání a neochotu plně přijmout svůj status poloboha.
* "Nedokázal jsem si představit, jak zítra vejdu do školy a vysvětlím svým přátelům, že moje máma je bohyně lásky a já jsem syn boha moře." To odhaluje Percyho strach a úzkost ze sociálních důsledků jeho nově nalezené identity.
Percyho vnitřní konflikt je pro děj příběhu zásadní. Jeho boj s přijetím je to, co pohání jeho cestu k sebepoznání a nakonec i přijetí své role poloboha. Tento konflikt také zdůrazňuje témata identity, sounáležitosti a tíhy skryté pravdy.