Ironie pro Victora:
* Jeho stvoření se stává překážkou jeho štěstí: Victor vytvoří monstrum z touhy po vědění a moci, ale rychle se to stane jeho největším strachem a zkázou. Jeho láska k Elizabeth je zastíněna hrozbou netvora a nakonec ji stvoření zabije.
* Jeho touha po dokonalém spojení je zničena: Victor hledá čistý a láskyplný vztah s Elizabeth, ale jeho vědecké ambice vedou ke zničení všeho, co miluje. Jeho touha po kontrole nakonec vede k chaosu a ztrátě.
* Jeho výtvor je zkresleným odrazem jeho samého: Netvor, groteskní a přitom inteligentní bytost, je v mnoha ohledech odrazem Victorova vlastního vnitřního neklidu a ambicí. Jeho touha vytvořit život bez pochopení jeho důsledků se zrcadlí ve vlastní destruktivní cestě netvora.
Ironie pro Elizabeth:
* Její láska k Victorovi je neustálým zdrojem bolesti: Je hluboce oddaná Victorovi, ale nakonec se stane obětí jeho činů. Její štěstí je neustále ohrožováno přítomností monstra a Victorovou rostoucí izolací.
* Její nevinnost je v kontrastu s hrůzami příběhu: Elizabeth ztělesňuje nevinnost a lásku, ale její život je tragicky přerušen samotnými silami temnoty, které Victor rozpoutal.
Širší ironie:
* Téma stvoření a ničení: Román zkoumá nebezpečí nekontrolované ambice a nezamýšlené důsledky vědeckého pokroku. Victorova touha vytvořit život nakonec vede ke zničení a smrti, což podtrhuje ironii jeho honby za poznáním.
* Role rodiny a lásky: Zatímco Victor a Elizabeth představují ideál rodiny a lásky, jejich příběh je nakonec tragédie. Román ukazuje, že i ta nejsilnější pouta mohou být rozbita silami temnoty a následky našich činů.
Celkově je manželství Victora a Elizabeth mocným symbolem ironie lidských ambicí a důsledků hraní si na Boha. Román tento vztah využívá ke zdůraznění křehké povahy štěstí a ničivého dopadu nekontrolované touhy.