Romantický orchestr byl také flexibilnější než klasický orchestr . Dirigent měl větší volnost při interpretaci hudby a orchestr mohl rychleji reagovat na změny tempa a dynamiky. To umožnilo výraznější a dramatičtější představení.
Zde je několik konkrétních příkladů, jak se romantický orchestr lišil od klasického orchestru:
* Romantický orchestr měl větší smyčcovou sekci. Klasický orchestr měl typicky asi 20 strun, zatímco romantický orchestr mohl mít až 50 nebo 60. To umožnilo bohatší a zvučnější zvuk.
* Romantický orchestr zahrnoval více dřevěných dechových a žesťových nástrojů. Klasický orchestr měl typicky dva hoboje, dva fagoty a dva lesní rohy. Romantický orchestr přidal klarinety, flétny, trubky a pozouny. To dalo orchestru širší škálu barev a témbrů.
* Romantický orchestr byl flexibilnější. Klasický orchestr byl typicky řízen z cembala, což omezovalo schopnost dirigenta pohybovat se a gestikulovat. Romantický orchestr byl řízen z pódia, což dalo dirigentovi větší volnost pohybu. To umožnilo výraznější a dramatičtější představení.
Romantický orchestr byl hlavní inovací v dějinách hudby. Umožnil skladatelům vytvářet díla větší složitosti a emocionální hloubky. Romantický orchestr se používá dodnes a zůstává jedním z nejmocnějších a nejvšestrannějších nástrojů na světě.