1. Tlak vzduchu: Velikost tlaku vzduchu aplikovaného hráčem prostřednictvím nátisku (umístění a napětí rtů) ovlivňuje amplitudu zvuku. Vyšší tlak vzduchu obecně vytváří hlasitější zvuk.
2. Nátisk: Způsob, jakým hráč umístí své rty a otvor (otvor) náustku ovlivňuje amplitudu. Těsnější nátisk s menší aperturou obvykle vede k měkčímu zvuku, zatímco volnější nátisk s větší clonou vytváří hlasitější zvuk.
3. Náustek: Konstrukce a rozměry náustku mohou ovlivnit amplitudu. Náustky s větším pohárkem a hlubším hrdlem vytvářejí hlasitější zvuk ve srovnání s náustky s menším pohárkem a mělčím hrdlem.
4. Velikost a tvar zvonu: Zvonek trubky přispívá k projekci a amplitudě zvuku. Větší zvony mají tendenci produkovat hlasitější a rezonantnější zvuk než menší zvony. Tvar zvonu (např. rozšířený nebo parabolický) také ovlivňuje amplitudu a tonální charakteristiky.
5. Technika hraní: Technika hráče, včetně mluvení, artikulace a ovládání dechu, může ovlivnit amplitudu zvuku. Jasná, ostrá artikulace a účinné techniky dýchání přispívají k hlasitějšímu a kontrolovanějšímu zvuku.
6. Materiály nástroje: Materiály použité při konstrukci trubky, jako je mosaz, měď nebo stříbro, mohou jemně ovlivnit amplitudu. Různé materiály propůjčují jedinečné tonální kvality a přispívají k celkové hlasitosti zvuku.
Stojí za zmínku, že amplituda trubky závisí také na hudebním záměru hráče, akustice prostoru vystoupení a vnímání posluchače. Hráč může například záměrně hrát jemně v určitých pasážích nebo částech skladby, aby vytvořil hudební kontrast a dynamiku.