1. Klasická hudba: Mnoho klasických skladeb, jako jsou díla Mozarta, Bacha a Beethovena, se vyznačuje složitými melodiemi, harmoniemi a rytmy. Poslech klasické hudby je spojován se zlepšenou pamětí, lepším prostorově-časovým uvažováním a sníženou úrovní stresu.
2. Zvuky přírody: Poslech přírodních zvuků, jako je ptačí zpěv, vlny oceánu nebo déšť, může navodit relaxaci, snížit krevní tlak a zlepšit náladu. Tyto zvuky mohou také stimulovat mozkovou sluchovou kůru a pomáhají snižovat stres.
3. Meditace a ambientní hudba :Meditativní a ambientní hudba má typicky pomalé tempo a opakuje se. Může pomoci uklidnit mysl, podpořit relaxaci a zlepšit soustředění a koncentraci.
4. Jazz: Jazzová hudba je charakteristická svou improvizační povahou a složitými rytmy. Poslech jazzu může pomoci zvýšit kreativitu, zlepšit dovednosti při řešení problémů a zlepšit kognitivní flexibilitu.
5. Hudba videohry: Zvukové stopy videoher často kombinují orchestrální aranžmá s elektronickými prvky a vytvářejí tak bohaté zvukové scenérie. Studie naznačují, že určitá hudba z videoher může zlepšit kognitivní výkon, kreativitu a náladu.
6. Zpívání a mantry: Zpívání nebo poslouchání manter může synchronizovat mozkové vlny a podporovat relaxaci. Používají se v meditačních praktikách po staletí k navození uklidňujících účinků a spojení s přítomným okamžikem.
7. Hudba s binaurálními beaty: Binaurální rytmy jsou sluchové iluze, které vznikají, když se do každého ucha zahrají dva tóny s mírně odlišnými frekvencemi. Poslech binaurálních rytmů byl spojován se zlepšenou relaxací, snížením stresu a zvýšeným kognitivním výkonem.
Stojí za zmínku, že hudební preference se mohou mezi jednotlivci značně lišit a účinky hudby na mozek mohou být subjektivní. Co může být prospěšné pro jednoho, nemusí být výhodné pro druhého. Experimentujte s různými druhy hudby, věnujte pozornost tomu, jak se při jejich poslechu cítíte, a zvažte, jaká hudba vám pomáhá uvolnit se, soustředit se nebo se cítit pozitivně stimulována.