Například melodie, která se pohybuje od středního C do G nad vysokým C, má melodický rozsah 12 půltónů nebo 1 oktávu a dokonalou kvintu, zatímco melodie, která se pohybuje od nízkého C do F# pod středním C, má melodický rozsah 11 půltónů nebo dokonalá oktáva.
Melodický rozsah hudebního díla může být důležitým faktorem určujícím jeho celkový charakter a náladu. Melodie s širokým rozsahem může znít rozsáhleji a dramatičtěji, zatímco melodie s úzkým rozsahem může znít intimněji a lyričtěji. Skladatelé často používají melodický rozsah strategickým způsobem k vytvoření specifických efektů ve své hudbě.
Kromě své role při určování celkového charakteru hudebního díla lze melodický rozsah využít také k vytvoření kontrastu a napětí. Například melodie, která začíná v nízkém rejstříku a postupně stoupá k vyššímu rejstříku, může vytvořit pocit očekávání a vyvrcholení. Podobně může melodie, která se pohybuje mezi různými rejstříky, vytvořit pocit napětí a uvolnění.
Melodický rozsah hudebního díla je důležitým hudebním prvkem, který lze použít k vytvoření široké škály efektů. Pečlivým výběrem not, které tvoří melodii, mohou skladatelé vytvořit hudbu, která je krásná i výrazná.