V hlubinách zoufalství, záblesk světla,
Světlo naděje, mě vede nocí.
Přes zkoušky a soužení nacházím svou cestu,
S každým krokem vpřed cítím milost.
(Před refrénem)
Moje duše touží, sahá po božském,
Spojení tak hluboké, že se můj duch propletl.
Na této cestě víry nacházím své povolání,
Odevzdat vše a nechat Jeho lásku klesnout.
(Sbor)
Nebe bude určitě stát za to všechno,
Zkoušky, kterým čelíme, se budou zdát tak malé.
V přítomnosti Boží budou naše srdce naplněna,
S radostí věčnou, navždy naplněnou.
(verš 2)
Přes údolí temnoty a hory tak strmé,
Stoupám s odhodláním, Jeho lásku si udržím.
Setře mi slzy, napraví mou zlomenou duši,
V Jeho něžném objetí se cítím úplná a celistvá.
(Most)
I když mohou přijít bouře a foukat vítr,
Moje víra stojí neochvějně, nezlomně záře.
Neboť v Jeho zaslíbeních nacházím svůj pokoj,
Jeho láska je úkryt, kde mé obavy ustanou.
(Sbor)
Nebe bude určitě stát za to všechno,
Zkoušky, kterým čelíme, se budou zdát tak malé.
V přítomnosti Boží budou naše srdce naplněna,
S radostí věčnou, navždy naplněnou.
(Outro)
Tak pokračuji s nadějí v srdci,
Nebeská odměna je to, co mě odlišuje.
Neboť v Jeho lásce se nachází pravý život,
V objetí věčnosti jsme spoutáni nebem.