2. Pomalé budování napětí: Místo toho, aby se Spielberg vrhl do akce, dává si na čas budováním napětí chytrým vyprávěním. Nenápadně upouští od náznaků a předznamenává budoucí události, čímž dává publiku pocit, že něco není v pořádku, ještě předtím, než nastane skutečné nebezpečí.
3. Odborný zvukový design: Zvuk hraje zásadní roli při budování napětí v Jurském parku. Zvukoví designéři filmu využívají kombinaci okolních zvuků, děsivých zvukových efektů a ikonické partitury Johna Williamse k vytvoření pohlcující a napínavé atmosféry. Náhlé, neočekávané zvuky nebo naprosté ticho mohou být stejně znepokojivé jako samotný obraz.
4. Použití osvětlení a úhlů kamery: Spielberg mistrovsky manipuluje s osvětlením a úhly kamery, aby vytvořil napětí. Časté používání detailních záběrů a roztřesená kamera dodává pocit naléhavosti, zatímco tmavé a stinné obrazy zesilují strach z neznámého. Osvětlení se také používá ke zvýraznění určitých prvků nebo vytvoření dramatických siluet, které zesilují dopad scén.
5. Zaměřte se na zranitelnost postav: Spielberg odvádí výjimečnou práci, aby se diváci vcítili do postav. Tím, že je zobrazujeme jako příbuzné jedince s chybami, nadějemi a strachy, se jejich setkání s dinosaury stávají ještě děsivějšími. Pocit zranitelnosti udržuje publikum na okraji jejich sedadel.
6. Postupná eskalace hrozeb: Film udržuje stálý vývoj napětí tím, že představuje stále nebezpečnější setkání s dinosaury. Od počátečního útoku na výletní vozy až po srdceryvnou kuchyňskou scénu je každé následující setkání intenzivnější než to předchozí, což zvyšuje celkovou úroveň napětí.
7. Nečekané dějové zvraty: Jurský park je plný nečekaných dějových zvratů, které diváky neustále udržují v pohotovosti. Tyto zvraty nejen zvyšují vzrušení, ale také vytvářejí momenty zvýšeného napětí a nejistoty, takže je pro diváky obtížné předvídat, co se bude dít dál.
Dovedným kombinováním všech těchto prvků vytváří Steven Spielberg atmosféru neustálého napětí a napětí, která diváky udržuje v záběru a na okraji sedadel v celém Jurském parku.