2. Školení a vlivy: Grieg studoval na konzervatoři v Lipsku v Německu, kde zdokonalil svou kompoziční techniku a byl ovlivněn tehdy převládajícími romantickými hudebními styly. Absorboval také prvky norské lidové hudby a tradičních melodií, které se staly určujícím znakem jeho skladeb.
3. Klavírní koncert a moll: Skladba a premiéra Griegova Klavírního koncertu a moll op. 16, v roce 1869 znamenal významný zlom v jeho kariéře. Koncert získal široký ohlas a je nyní považován za jeden z nejznámějších a nejoblíbenějších klavírních koncertů v repertoáru klasické hudby. Jeho vášnivé melodie, virtuózní klavírní psaní a orchestrální brilantnost uchvátily publikum i kritiky.
4. Norská identita v hudbě: Griegova hudba je často oslavována pro svůj silný smysl pro norskou národní identitu. Do svých děl začlenil prvky norských lidových melodií, rytmů a harmonií, což rezonovalo u Norů hledajících svébytné kulturní vyjádření v období rostoucího nacionalismu. Jeho hudba se stala symbolem norské hrdosti a kulturního dědictví.
5. Mezinárodní uznání: Griegova popularita se rozšířila za hranice Norska a dostala se k publiku v celé Evropě a Spojených státech. Jako klavírista podnikal úspěšná koncertní turné, hrál vlastní skladby a získal mezinárodní uznání. Mezi pozoruhodné výkony patřilo jeho vystoupení v Crystal Palace v Londýně v roce 1888 a jeho turné po Spojených státech v roce 1893.
6. Peer Recognition and Collaborations: Grieg navázal spolupráci s dalšími významnými umělci a skladateli své doby, včetně dramatika Henrika Ibsena a skladatele Franze Liszta. Taková spolupráce dále zlepšila jeho reputaci a odhalila jeho hudbu širšímu publiku.
7. Orchestrální díla: Kromě svého klavírního koncertu Grieg složil další pozoruhodná orchestrální díla, včetně svých dvou Peer Gynt Suite, které jsou založeny na scénické hudbě, kterou napsal pro hru Henrika Ibsena „Peer Gynt“. Tyto suity, zejména slavné hnutí „Morning Mood“ z první suity, si získaly širokou popularitu a často se hrají v koncertních sálech po celém světě.
Díky svému výjimečnému hudebnímu talentu, inovativnímu kompozičnímu stylu a silnému spojení s norskou lidovou hudbou se Edvard Grieg stal jedním z nejuznávanějších skladatelů období romantismu. Jeho hudba nepřestává uchvacovat publikum a je oslavována pro svou emocionální hloubku, technickou brilantnost a trvalou přitažlivost.