Administrativní funkce: Psaní bylo zásadní pro efektivní řízení vyspělé civilizace. Umožnil Sumerům dokumentovat administrativní procesy, vytvářet zákony a předpisy a sledovat různé aktivity v rámci svých městských států.
Historická a literární díla: Kromě účetnictví a administrativy používali Sumerové písmo také k tvorbě historických textů, jako je „Epos o Gilgamešovi“ a literárních skladeb. Tyto spisy poskytly pohled na jejich kulturní přesvědčení, náboženské praktiky a každodenní život.
Intelektuální a vědecký pokrok: Psaní umožnilo Sumerům zaznamenávat svá pozorování a objevy v různých oblastech, včetně astronomie, matematiky a medicíny. To usnadnilo shromažďování a šíření znalostí a pohánělo intelektuální a vědecký pokrok.
Umělecký projev a komunikace: Psaní otevřelo nové možnosti uměleckého vyjádření, protože Sumerové nyní mohli prostřednictvím psaných slov předávat složité myšlenky a příběhy. To obohatilo jejich kulturní a intelektuální krajinu.