Zde je několik příkladů tanečního kontaktu:
* Držení za ruce: Jedná se o nejjednodušší formu tanečního kontaktu, která se často vyskytuje v partnerských tancích, jako je valčík a foxtrot. Tanečníci se lehce uchopí za ruce, aby vedli a sledovali vzájemné pohyby.
* Uchycení v pase: V mnoha partnerských tancích se tanečníci při tanci drží v pase, aby si udrželi těsné objetí. Tento kontakt jim umožňuje plynule se pohybovat a spojovat pohyby těla pro lepší koordinaci a výraz.
* Objetí: V některých tancích, jako je tango, se tanečníci zapojují do těsného objetí, kde jsou jejich těla přitisknuta k sobě. Tato objetí posilují emocionální spojení a výraz tance.
* Výtahy: V určitých tanečních stylech, jako je akrobatický nebo současný tanec, mohou tanečníci provádět zdvihy, při kterých je jedna osoba dočasně držena ve vzduchu druhou. Tyto výtahy vyžadují důvěru a vysoký stupeň dovednosti a koordinace.
Rozsah tanečního kontaktu se může lišit v závislosti na tanečním stylu, kulturním kontextu a osobních preferencích tanečníků. V některých tanečních komunitách je považováno za nezbytné udržovat respektující hranice a souhlas, zatímco v jiných může být fyzický dotek a kontakt více kulturně přijímán a otevřeně přijímán.