Existuje mnoho různých systémů taneční notace, z nichž každý má své vlastní jedinečné symboly a konvence. Některé z nejběžnějších systémů zahrnují:
* Labanotace , který vyvinul Rudolf von Laban na počátku 20. století, je jedním z nejpoužívanějších systémů tanečního zápisu. Používá řadu symbolů k zobrazení těla, jeho pohybů a prostorových vztahů mezi tanečníky.
* Zápis pohybu Benesh , který vyvinuli Rudolf a Joan Beneshovi v polovině 20. století, je dalším široce používaným systémem taneční notace. Používá řadu symbolů k zobrazení těla, jeho pohybů a dynamiky pohybu.
* Zachycení pohybu , vyvinutý na konci 20. století, je systém taneční notace, který využívá kamery a senzory k záznamu pohybů tanečníků. Data z kamer a senzorů se pak použijí k vytvoření počítačem generované animace tance.
Taneční notace se používá pro různé účely, včetně:
* Výuka a učení tance: Taneční zápis lze použít k výuce a učení tanečních pohybů, a to jak ve třídě, tak ve zkušebně.
* Zachování tance: Taneční zápis lze použít k uchování tanců pro budoucí generace.
* Dokumentace tance: Taneční zápis lze použít k dokumentaci tanců pro výzkumné a historické účely.
* Choreografický tanec: Taneční zápis může být použit jako pomoc choreografům při vytváření nových tanců.
Taneční zápis je cenným nástrojem pro tanečníky, choreografy, učitele a výzkumníky. Umožňuje nám zaznamenávat, komunikovat a uchovávat taneční pohyby a pomáhá nám učit se a vytvářet nové tance.