Nejstarší důkazy o tanci pocházejí z pravěku, jeskynní malby a artefakty naznačují, že lidé se zabývali rytmickými pohyby již v době 30 000 př. Tyto rané tance mohly být použity pro rituální účely, jako jsou lovecké obřady, rituály plodnosti a náboženské obřady.
Starověké civilizace
Tanec byl nedílnou součástí starověkých civilizací po celém světě. V Egyptě se tanec používal k náboženským rituálům a zábavě a dokonce se objevil i v hieroglyfech. V Řecku byl tanec považován za uměleckou formu a byl úzce spjat s divadlem a hudbou. V Římě se tanec používal jak pro náboženské, tak pro společenské příležitosti.
Středověká éra
Během středověku byl tanec často vnímán jako hříšná činnost a církev ho odrazovala. Tanec se však nadále provozoval, často ve formě lidových tanců a dvorských tanců.
Období renesance
Renesance zaznamenala obnovený zájem o tanec a stal se oblíbenou zábavou pro vyšší třídy. Na výuku nejnovějších tanců byli najímáni taneční mistři a vycházely taneční příručky.
Období baroka
V období baroka došlo k rozvoji nových tanečních forem, jako je menuet a gavota. Tyto tance byly vysoce stylizované a často se předváděly na velkých plesech.
Klasická éra
Během klasické éry se tanec stal rafinovanějším a elegantnějším. Důraz byl kladen na ladnost a přesnost a od tanečníků se očekávala dokonalá technika.
Romantická éra
V období romantismu došlo k návratu k emotivnějšímu a výraznějšímu tanci. Tato éra zaznamenala vzestup baleríny a balety se staly stále populárnějšími.
Moderní doba
Moderní éra viděla, jak se tanec vymanil z omezení tradičních forem a technik. Tanečníci začali experimentovat s novými pohyby a styly a objevily se nové taneční formy, jako je jazz dance, step a hip-hop.
Současná éra
Tanec v současné době se neustále vyvíjí a inovuje a neustále se objevují nové taneční styly a techniky. Tanec se stal celosvětovým fenoménem a baví ho lidé všech věkových kategorií a kultur.