1. Výrobci: Lesy i pouště mají primární producenty, kteří tvoří základ potravní sítě. V lesích jsou primárními producenty stromy, keře a další rostliny, zatímco v pouštích hrají tuto roli rostliny odolné vůči suchu, jako jsou kaktusy, sukulenty a keře.
2. Býložravci: Býložravci jsou živočichové, kteří konzumují rostlinný materiál. V lesích jsou běžnými býložravci jeleni, králíci, veverky a hmyz, zatímco v pouštích tuto roli plní hlodavci, ještěrky a některé druhy ptáků. Býložravci přeměňují rostlinnou biomasu na živočišnou a zpřístupňují ji vyšším trofickým úrovním.
3. Masožravci: Masožravci jsou zvířata, která loví jiná zvířata. V lesích jsou dravci jako vlci, medvědi a lišky příkladem masožravců, zatímco v pouštích obývají podobné výklenky kojoti, hadi a draví ptáci. Masožravci regulují populaci býložravců a udržují rovnováhu ekosystému.
4. Všežravci: Všežravci jsou zvířata, která konzumují rostlinnou i živočišnou hmotu. V lesích jsou mývalové, skunky a některé druhy ptáků všežravci, zatímco v pouštích některé druhy plazů a ptáků vykazují všežravé chování. Všežravci hrají zásadní roli v koloběhu živin tím, že konzumují a rozkládají rostlinné i živočišné materiály.
5. Rozkladače: Rozkladače jsou organismy, které rozkládají mrtvou rostlinnou a živočišnou hmotu a uvolňují živiny zpět do prostředí. V lesích působí houby, bakterie a hmyz jako rozkladači, zatímco v pouštích plní tuto zásadní funkci specializované mikroorganismy a určitý hmyz. Rozkladače zajišťují recyklaci živin, která je nezbytná pro růst rostlin a udržitelnost ekosystému.
6. Tok energie: Lesní i pouštní potravní sítě vykazují tok energie od producentů přes býložravce k masožravcům a rozkladačům. Energie se přenáší, když organismy spotřebovávají a rozkládají organickou hmotu a uvolňují energii pro své metabolické procesy. Tento tok energie podporuje celý ekosystém a udržuje ekologické interakce.
7. Úpravy: Organismy v lesních i pouštních ekosystémech mají jedinečné adaptace, které jim umožňují přežít v příslušných prostředích. V lesích pomáhají zvířatům prospívat adaptace, jako je maskování, horolezecké schopnosti a sezónní chování. Podobně v pouštích umožňují adaptace, jako jsou mechanismy ochrany vody, chování v norách a noční aktivity, organismům přežít drsné podmínky.
I když se konkrétní druhy a složitosti potravních sítí mohou mezi lesy a pouštěmi lišit, tyto společné charakteristiky podtrhují základní principy, kterými se řídí ekologická společenství a tok energie v ekosystémech.