* Vynikající námořní taktika: Anglické námořnictvo pod velením lorda Howarda z Effinghamu zaměstnávalo hbitější a obratnější lodě než španělské. Použili taktiku zvanou „plachtění v řadě vpřed“, aby vymanévrovali větší a pomalejší španělské galeony.
* Efektivní dělostřelba: Anglické lodě měly lepší děla a střelce, kteří mohli španělským plavidlům způsobit značné škody.
* Příznivé povětrnostní podmínky: Angličané těžili ze silného větru, který Španělům ztěžoval udržení formace a efektivní využití jejich velkých děl. Toto počasí také bránilo španělským lodím schopnost vylodit jednotky v Anglii.
* Anglické hasičské lodě: Angličané využívali „ohňové lodě“, lodě naplněné hořlavými materiály, které byly poslány, aby zapálily španělské galeony. To způsobilo značné škody a narušení španělské flotily.
* Přehnaná sebedůvěra španělské armády: Španělé věřili, že mají nadřazené námořnictvo, a podceňovali Angličany. Také jim chyběla jasná strategie a pomalu se přizpůsobovali měnícím se podmínkám.
Zatímco španělská armáda nebyla úplně zničena, utrpěla těžké ztráty a byla nucena ustoupit zpět do Španělska, což znamenalo rozhodující vítězství pro Angličany a výrazně oslabilo španělskou námořní nadvládu.