* Vše staví na tom, co bylo dříve: Každý nápad, každé umělecké dílo, každý vynález je postaven na základě existujících znalostí, konceptů a výtvorů. Během života absorbujeme informace a naše mysl tyto prvky podvědomě kombinuje a přeskupuje, aby vytvořily nové věci. I zdánlivě radikální inovace mají často kořeny v předchozích nápadech.
* Lidská zkušenost je sdílena: Všichni žijeme ve stejném světě, sdílíme podobné biologické a psychologické potřeby a prožíváme podobné emoce. Tyto sdílené zkušenosti nevyhnutelně formují naše perspektivy a ovlivňují naše výtvory. Je těžké si představit nápad nebo umělecké dílo, které by nebylo dotčeno kolektivní lidskou zkušeností.
* Inspirace je všude: Neustále jsme bombardováni podněty z okolního světa, od přírody přes umění až po technologie. Není možné zcela vyloučit vliv těchto vnějších sil na naše myšlení. I když se snažíme být originální, z něčeho čerpáme inspiraci.
Znamená to tedy, že nemá smysl snažit se být originální? Rozhodně ne! I když skutečná originalita může být mýtus, snaha o ni je stále neuvěřitelně cenná. Zde je důvod:
* Podporuje kreativitu: Neustálou snahou posouvat hranice a nacházet nové způsoby, jak se vyjádřit, podporujeme kreativní myšlení a inovace.
* Posouvá hranice: I když dílo není zcela originální, stále může být přelomové tím, že nabídne nový pohled, jedinečnou kombinaci existujících prvků nebo neotřelou interpretaci známých témat.
* Jde o osobní vyjádření: V konečném důsledku je akt stvoření o vyjádření našeho individuálního já a sdílení našich jedinečných perspektiv se světem. Ať už jsme nebo nejsme skutečně originální, proces tvorby je stále hluboce osobní a smysluplný.
Závěrem lze říci, že i když může být absolutní originalita těžko uchopitelná, cesta tvorby a její hledání jsou neuvěřitelně cenné. Jde o posouvání hranic, sebevyjádření a jedinečný příspěvek světu, i když je to jen nový obrat na staré téma.